|
|
I Am The One Who's Gonna Steal Your Job
Ilič, Risto ; Houser, Milan (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce I Am The One Who’s Gonna Steal Your Job se zabývá přechodným obdobím života mladého umělce, který sní o kariérní realizaci ve svém oboru. Přemýšlí jak toho dosáhnout, když si uvědomí že často i méně etablovaný malíř může prodávat své obrazy v řádech tisíců korun, protože se dají jednoduše komodifikovat a v důsledku umístit v interiéru. Rozhodne se tak opustit jemu blízkou sféru tvorby a pokusí se uplatnit na trhu s tradičními uměleckými médii, avšak za pomocí umělé inteligence a marketingu. Pro vizuální inspiraci nejde daleko, jelikož se pokusí recyklovat a deformovat obrazy (takzvaný vizuální smog) z výlohy protější večerky. Práce se věnuje problematice nástupu umělé inteligence v oblasti výtvarného umění, věčné otázce etiky autorství uměleckého díla a jeho autenticity, ale také třeba otázce uplatnění absolventů vysokých uměleckých škol na trhu práce. Jedná se tak nejen o subverzivní analýzu trhu s uměním, ale také o úvahu na téma poptávky, role současného umění ve vztahu k uměleckému trhu a o pozici umělce participujícího na tomto trhu.
|
|
|
Česká internetová literární kritika
Kučera, Štěpán ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce se zabývá českou internetovou literární kritikou a jejím vztahem k literární kritice tištěné, potažmo vztahem nových médií k médiím masovým. Autor definuje, co lze nazývat "internetovou literární kritikou" a zachycuje její stav v letech 2009 a 2012. Pomáhá si pracovní osou "tištěná - internetová kultura", na niž jednotlivé typy webových projektů umísťuje: nejblíže tradičnímu, konzervativnímu pólu jsou internetové deníky a časopisy, nejblíže ryze síťovému pólu pak diskuzní servery. Během mapování literárněkritické scény na internetu vyzdvihuje konkrétní projekty a osobnosti, jejichž činnost považuje za zvlášť přínosnou literární kritice jako celku, a sleduje jejich vývoj mezi roky vymezujícími tuto práci. Zástupce popisovaných projektů zároveň oslovil několika anketními otázkami, stejně jako zástupce tištěné kultury - nakladatele. Ptal se hlavně na jejich vztah k internetové literární kritice, zvláště ve srovnání s kritikou tištěnou, a na možnosti, které internet v této souvislosti nabízí. Srovnáním let 2009 a 2012 autor popisuje vývoj zkoumaného fenoménu a konstatuje, že internetové projekty vývojově spjaté s tradiční tištěnou kulturou mají sklon buď zanikat, anebo se naopak vydat cestou skutečné profesionalizace, obvykle s finanční podporou státu. Čím blíže mají zkoumané projekty k "síťovému pólu",...
|
|
|
Česká internetová literární kritika
Kučera, Štěpán ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce se zabývá českou internetovou literární kritikou a jejím vztahem k literární kritice tištěné, potažmo vztahem nových médií k médiím masovým. Autor definuje, co lze nazývat "internetovou literární kritikou" a zachycuje její stav v letech 2009 a 2012. Pomáhá si pracovní osou "tištěná - internetová kultura", na niž jednotlivé typy webových projektů umísťuje: nejblíže tradičnímu, konzervativnímu pólu jsou internetové deníky a časopisy, nejblíže ryze síťovému pólu pak diskuzní servery. Během mapování literárněkritické scény na internetu vyzdvihuje konkrétní projekty a osobnosti, jejichž činnost považuje za zvlášť přínosnou literární kritice jako celku, a sleduje jejich vývoj mezi roky vymezujícími tuto práci. Zástupce popisovaných projektů zároveň oslovil několika anketními otázkami, stejně jako zástupce tištěné kultury - nakladatele. Ptal se hlavně na jejich vztah k internetové literární kritice, zvláště ve srovnání s kritikou tištěnou, a na možnosti, které internet v této souvislosti nabízí. Srovnáním let 2009 a 2012 autor popisuje vývoj zkoumaného fenoménu a konstatuje, že internetové projekty vývojově spjaté s tradiční tištěnou kulturou mají sklon buď zanikat, anebo se naopak vydat cestou skutečné profesionalizace, obvykle s finanční podporou státu. Čím blíže mají zkoumané projekty k "síťovému pólu",...
|
|
|
Česká internetová literární kritika a její vývoj
Kučera, Štěpán ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce se zabývá českou internetovou literární kritikou a jejím vztahem k literární kritice tištěné, potažmo vztahem nových médií k médiím masovým. Autor definuje, co lze nazývat "internetovou literární kritikou" a zachycuje její stav v letech 2009 a 2012. Pomáhá si pracovní osou "tištěná - internetová kultura", na niž jednotlivé typy webových projektů umísťuje: nejblíže tradičnímu, konzervativnímu pólu jsou internetové deníky a časopisy, nejblíže ryze síťovému pólu pak diskuzní servery. Během mapování literárněkritické scény na internetu vyzdvihuje konkrétní projekty a osobnosti, jejichž činnost považuje za zvlášť přínosnou literární kritice jako celku, a sleduje jejich vývoj mezi roky vymezujícími tuto práci. Zástupce popisovaných projektů zároveň oslovil několika anketními otázkami, stejně jako zástupce tištěné kultury - nakladatele. Ptal se hlavně na jejich vztah k internetové literární kritice, zvláště ve srovnání s kritikou tištěnou, a na možnosti, které internet v této souvislosti nabízí. Srovnáním let 2009 a 2012 autor popisuje vývoj zkoumaného fenoménu a konstatuje, že internetové projekty vývojově spjaté s tradiční tištěnou kulturou mají sklon buď zanikat, anebo se naopak vydat cestou skutečné profesionalizace, obvykle s finanční podporou státu. Čím blíže mají zkoumané projekty k "síťovému pólu",...
|
|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
host ::
RSS.